Dobrý podvečer!

Omlouvám se, že se na Vás obracím tímto způsobem a až takto pozdě, ale bohužel s pány nejsme schopní se domluvit ani na poafrickém pivu a výměně věcí, natož na tom abychom se stavili za Vámi.

Prvně bych chtěl velice poděkovat za Vaši trpělivost s celou naší výpravou, doufám že jsme Vás nestáli moc nervů.

Co se samotné výpravy týče, v tuto chvíli mohu mluvit samozřejmě pouze za sebe, u mě panovalo a doteď pořád převládá naprosté nadšení.

Předfáze v Praze na jedničku, a v Tanzanii byla vysoce nastavená laťka dodržena a místy i pozvednutá ještě výše než naše očekávání a obecně moje zkušenost:

Příletový servis výborný, díky asistenci slečny na místě jsme měli dokumenty vyplněné mezi prvními, i když je pravda, že na na našem příletu bylo příletivších o poznání méně než při odletu, to jsem si všiml právě posazené KLM 747 a to příletová sekce byla o poznání chaotičtější.

Po rychlém přejezdu na ubytování jsme byli uvítáni Jacobem, přiznám se že jsme plánovali ihned zalehnout, ale prohlášení: „In Tanzania we say welcome by hot tomato sandwich and a cold beer,“ je to nejsladší co člověk po dlouhém letu může slyšet.

Jacob se o nás staral v průběhu celého našeho času v Moshi a sympatičtějšího, pozitivní energií sršícího člověka by jeden pohledal.

Po rekonvalescenčním dopoledni nás čekal briefing pro samotný climb, kde jsme se poprvé potkali s naším guidem, kterým byl Living a jeho pravou rukou Peterem.

Living, Peter, Ambrose a celý zbytek jejich týmu nás hýčkali jak v bavlnce. Nepamatuji si jedinou příležitost, kdy by nám v průběhu výstupu nastala nějaká situace, kterou by ihned nevyřešili.

Taktéž není jediná věc, kterou bych mohl vytknout. Snad jen jako člověk zvyklý cestovat spíše punkovitěji, mě zarazilo stravování. Přiznám se, opravdu jsem nečekal jídelní stan vybavený ubrusem a klasickým příborem. (za celou cestu jsem z batohu nevyndal fungl novou spork) Pánové vysvětlili, že taková je tradice, a chápu, že je určitě klientela která by si to nedokázala představit jinak, ale okamžik kdy jsme v předposledním kempu pod vrcholem večeřeli pizzu mi přišel naprosto surreální. Druhá věc, která mě zde napadá, je množství jídla. Většina jídel byla složena z několika chodů, a ač byly delikátní, i takoví nadšenci do jídla jako jsme já s otcem a Hynkem neměli šanci všechno sníst a přišlo nám krapet špatné nechávat zbytky.

Moc rád bych ještě jednou poděkoval všem, jak výstupovému týmu, tak Vašim guidům, kteří měli na starosti lokální výlety a pohyb po Moshi, recepčním a pokladně, a Jacobovi a jeho svěřencům na flooru restaurantu a na baru.

Nemenší díky patří samozřejmě Vám, pomohla jste mi splnit sen, který jsem měl od nějakých deseti let. Děkuji!

S pozdravem,

Tomáš Rýdl ml.